Ministr Ropotámo si to opravdu krásně zavařil. Nápadně totiž připomíná postavy, které až věštecky předpověděl v textech svých někdejších písniček. Někdy se na stará kolena chová jako Snaživec, jindy jako Chvastoun, většinou jako obyčejný Tatrman.
Znal jsem jednoho takovýho chlápka
Co moudrosti moc nepobral
A studu ani kapka a lhal
A přesně jak se říká
Rozum mdlý vůle chabá
Ale touha po novotách veliká
Tak ten pán se o vše nové velmi interesoval
A nebyl to jen pán
Z pána jen klobouk měl
A nemyslel to snad ani zle - starosta
Však bohužel, na co šáh
Tam sto let tráva nerostla
Ten si to krásně zavařil
Nikdo ho neměl rád
Kdyby se tolik nesnažil, akorát
A čím víc se snažil pomáhat
Tím víc ten chudák škodil
A když mu to někdo naznačil
Tak hrách jen na zeď hodil
A ještě jednu vlastnost měl
Že byl splachovací
Jedněmi dveřmi ho vykážou
Už druhými se vrací
Tolik sám mistr Kocáb ve své mladistvé tvorbě, kdy ho ani ve snu nenapadlo, že modeluje svou vlastní budoucí podobu.
To, že politické strany delegují na ministerstva svoje protagonisty, ať už členy nebo příznivce, je běžné. Ale to, že do ministerských funkcí delegují naprosté zelenáče a nýmandy bez odpovídajícího vzdělání a praxe, připomíná spíše realitu banánových republik. To je právě důsledek našeho špatného volebního systému, vedoucího pravidelně k chatrným koalicím. Do parlamentu a do vlády se tak mohou protlačit v podstatě náhodně i mikrostrany, které nemají dostatek zkušených odborníků. A pak dělají ministry lidé, jejichž jedinou relevantní kvalifikací k vykonávání úřadu je buď stranická legitimace nebo správní známí.
Pro ně je hlavním cílem připojit se k partičce lidí momentálně užívajících možností plnotučné stravy ze státního struku. Nedávno to byla třeba Unie svobody - dnes Zelení. Pasáci koz z hor, kazašská ufa a rozčepýření mazánci z řad zlaté mládeže, kavárenští povaleči a flákači z nevládních a neziskových organizací, uječení rovnostáři obojího pohlaví, trockističtí šíbrové a maoisté dvou generací, sociální inženýři všech kalibrů, jurodiví enviromentalisté i dávno uvadlí folkaři a pseudorockeři pak tvoří věru smutně nesourodý a umělý slepenec. Pokud se dnes z takových lidí stávají členové vlády, pak už se napříště nebudeme divit, že v této truchlivé polabské kotlince budou zakrátko místo konzistentních autorit typu Klofáče, Švehly, Beneše či Kramáře ministrovat třeba i Vilda Čok nebo Přemek Podlaha, Anife Vyskočilová nebo Agáta Hanychová.
Pan Kocáb byl jak je všeobecně známo jedním z hlavních protagonistů kauzy Trend, ve které sice soud osvědčil, že prý nekradl, ani zřejmě neudělal nic - v té době - nezákonného, nicméně hořká pachuť mnoha okradených lidí zůstává. Díky své mediální proslulosti mohl prostě získat bezpracně značné finanční prostředky, na jiné se přitom neohlížeje. K tomu mu zřejmě pomohlo to (stejně jako podle jeho vlastních slov k funkci ministra), že maminka byla psycholožkou, taťka farářem a přítel Havel humanistou a obráncem menšin.
Další důležitý moment v životopisu mistra Kocába je, že zcela zkrachoval v nedávných volbách do Senátu - čili dostal přímý důkaz toho, že si jej lidí ve vysoké politice prostě nepřejí. Jenže lidé jako Kocáb, vyhodíte-li je oknem, vrátí se k Vám komínem. Na to samozřejmě potřebuje dobré známé – především firmu Pravda&Láska s.r.o. Je to však jen další mihotavé dějství neveselé klaunerie Strany zelených.
Pražští zelení vsadili u Kocába na lidovou kampaň. Vyslali svého senátorského kandidáta Michaela Kocába do letenské hospody, aby se tam setkával s voliči a platil jim pivo. Senátorská kampaň se mu ale nějak nevydařila. Na setkání s voliči přišli tři návštěvníci. I ty tři ale šokoval výčitkou, že nechápe, proč ho lidé neustále obtěžují otázkami, co zlepší v jejich obvodu, přitom na to prý on jako budoucí senátor nemá žádný vliv. Jeho prioritou je prý zrušit mauzoleum v Moskvě. Voliči zírali.
Tatrman, Chvastoun nebo Snaživec?
Po ostudném jmenování ministrem uvedl Kocáb svou novou prioritu: zrušit velkochov vepřů v Letech u Písku, protože prý překáží nedalekému památníku.
Věru, senzační priority - plátci daní by asi měli bez zbytečného mudrování všechny ty potrhlé a korektnické analýzy, plány, materiály priority a projekty zaplatit. A kamarádům z veselého elektorátu Zelených by přibyly kšefty, pardon - projekty.
Chudák ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb! Navšívil nedávno také některá páchnoucí a nevábná severočeská sídliště. Myslí to prý křišťálově upřímně, nějaký čas by skutečně rád bydlel a po rockersku inkluzivně zapařil na chomutovském sídlišti se svými sociálně vyloučenými chráněnci, ale…nemůže. Představte si, že nemá volno v digitálním diáři a na sídlišti není prý ani přístup internet, který tak nutné potřebuje pro svou práci. Řekla mu to Lejla, jeho tisková mluvčí a ministerská poradkyně, bývalá rebelka z řad zlaté mládeže a možná také budoucí ministryně. Kdo ví, zalíbí-li se firmě Pravda&Láska s.r.o., je leccos možné. Třeba bude jednou ministryní (alternativních) financí.
Ke zlepšení situace v Litvínově by podle analýzy nazvané Sociální past, kterou pro Kocába-Ropotáma vypracovali experti vládní Agentury pro sociální začleňování, pomohlo například zvýšení počtu sociálních pracovníků, přijetí programů proti lichvě, prevence násilí i nekompromisní postup vůči dealerům drog, bla, bla, bla...
Opět tedy bude Džamil Kocáb postupovat naopak, jako slavný čejenský náčelník Mladší medvěd. Ten ve slavné knize i stejnojmeném, stejně slavném filmu Malý velký muž musel dělat všecko, všecičko naopak a obráceně. Myl se v písku, sušil ve vodě, chodil pozpátku a říkal opak toho, co si ve skutečnosti myslel.
Je k neuvěření, že by pan Kocáb nevěděl, že nejdřív ze všeho je nutné nastavit naprosto stejné podmínky pro všechny občany státu, tak jak to zaručuje už ústava této republiky.
Nezbývá tedy, než mistru Kocábovi poslat vzkaz na Ministerstvo lásky, tuto předraženou trafiku, prostřednictvím jeho vlastního textu:
Ať se tváříš jak se tváříš, tatrmánie…pod nehty se pěkně zaryje. Ať se tváříš jak se tváříš, tatrmánie…ta falešné karty odkryje!
Nějak se hoch více rozkročil-no ,nevim jak mu to kluci z Výběru zbaští..
VŘSR: Jak to bylo doopravdy ...převrat proběhl, aniž to zaznamenali návštěvníci přeplněných restaurací, divadel a koncertů. Šaljapin zpíval toho večera znamenitě Dona Carlose, Tamara Karsavinová tančila poprvé v roli Loutky – ostatně s velkým ohlasem. Proběhly všechny možné přednášky, večírky, hostiny a oslavy. Dokonce ani členové Prozatímní vlády si nestihli uvědomit, že právě byli poraženi, jelikož armáda už nebude přijímat jejich rozkazy. Tak se hraje šach, holoubci!
Zde! Auditoři přicházejí Ministr Jozef Kubinyi se o auditu či o auditorech v rozhovoru zmínil celkem třináctkrát, aniž by Tajemné Auditory, kteří se po ministerstvu pohybují, jakkoliv pojmenoval. Každý přece ví, že běžní auditoři mají firemní jména jako Deloitte and Touche, PwC, HZ nebo Bílý, Kunnert a partneři a podobně... Čtěte Zákon o registrovaném partnerství Návrh zákona o registrovaném partnerství, který předkládá známý vinohradský advokát JUDr. Winterbaum...
Celý text Odešel Michael Brecker Hrál s Jamesem Brownem, Davem Brubeckem, Arethou Franklin, Paulem Simonem, ale i se Zappou nebo Dire Straits. Byl snad nejuniverzálnějším tenorsaxofonistou všech dob. Celý text Ray Cooper - profesor tamburíny Hudebník, který hraje na perkuse se zanícením šamana a showmanskou virtuozitou vrcholného profesionála. Jeho způsob hry, ale i gesta a grimasy jsou nezapomenutelné.
Všechna práva jsou vyhrazena. Publikování obsahu bez souhlasu sdružení ATUKA zakázáno.
Prohlížení a používání jakékoli části této stránky se děje na vlastní riziko.
Sdružení ATUKA neodpovídá za případnou spirituální citovou, fyzickou, finanční či jakoukoliv jinou újmu,
která by mohla vzniknout vám, vašim přátelům, rodině predkům i potomkům, v minulosti, v přítomnosti nebo v budoucnu,
až již budete či budou naživu nebo po smrti, v hypnotickém stavu, jakož i v této či v jakékoliv jiné dimenzi.