Chcete se na koncertě cítit jako pravý Český knedlík? A co má společného slovutný orchestr Česká filharmonie s kyselou smetanou a guláškem? Čtěte v aktuální recenzi-kuchařce ze zájezdu ČF po východním pobřeží USA. Věru, redakce měla horkou chvilku, zda materiál zařadit do rubriky kulturní, autistické (viz pasus o šíleném mistru Smetanovi) či kulinářské...Nejlépe se nám tedy jeví vložiti jej do Editorialu.
Philharmonický knédl
Od ROBERTA JONESE
Charleston Post and Courier
14. března
Český orchestr uspokojil svým výkonem
Jsem nadšen. V pondělí večer bude Česká filharmonie hrát v Gaillard Auditoriu. Program bude zcela český: Smetana a Dvořák. Bude to jistě večer nádherného muzicírování, jelikož Česká filharmonie je jedním z vynikajících světových orchestrů. Svůj první koncert hrála v r. 1896 a její renomé se od té doby jen zvyšovalo. Orchestr řídila většina nejlepších světových dirigentů a repertoár jeho nahrávek je obrovský.
Chutě v hudbě jsou stejně osobní jako chutě v jídle. Nevím proč mám rád kuře a nenávidím kachnu, proč miluji všechny ryby, které žijí ve skořápce ale mám averzi k rybám, které mají ploutve a plavou kolem. Rovněž tak nemohu vysvětlit proč mám z české hudby větší požitek než z hudby kteréhokoliv jiného národa. Byl jsem snad ve svém minulém životě šťastným Čechem? Lze o tom pochybovat. Poslouchala má matka v těhotenství českou hudbu? Určitě ne, žila v East Tennessee a poslouchala „Midday Merry-Go-Around“ a to co my nazýváme „lidovou“ hudbou.
Ve skutečnosti však není česká hudba nepodobná lidové hudbě a stojí za povšimnutí, že „národní“ a populární americká hudba je skvělou inspirací pro skladatele jako je Charles Ives, Virgil Thomson a Aaaron Copland. Po pravdě se domnívám, že čím je vliv folklóru na hudbu větší, tím lepší a populárnější je pak tato hudba.
Bedřich Smetana, (jeho jméno je českým ekvivalentem jména Frederick a příjmení se překládá jako „kyselá smetana“) je prvním ze tří velkých českých skladatelů. Svou hudbu stavěl na venkovských melodiích, které jsou bohatým a různorodým zdrojem hudby v českých zemích. Smetana žil od roku 1824 do roku 1884 v době vzrušeného nacionalizmu v mnoha zemích (Rusko a Itálie byly dvěma dalšími) a byl to Smetana kdo sjednotil charakteristický český zvuk: oblíbené lidové melodie, národní rytmy a tu nedefinovatelnou záležitost nazvanou „soul“. Smetanův život byl zvláštní a tragický. Vyrostl v německy hovořící rodině a česky se naučil až v pozdním věku. Jeho konec byl hrozný: nejprve ohluchnul, pak ztratil hlas a nakonec ho postihlo hučení v uších a halucinace. Byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. Jako nepříčetný vykřikoval jména skladatelů a panovníků a zemřel v r. 1884.
Antonín Dvořák (1841 – 1904) byl vyloženě vyškolen v klasice, což mu umožnilo komponovat českou hudbu atraktivní pro svět rozhodující se mezi Brahmsem a Wagnerem. Dvořák věděl co chce a tak se obrátil přímo na Brahmse, který jeho práci ocenil a poslal ho za důležitým vydavatelem. Dvořák si vzal za vzor Brahmsovy „Maďarské tance“ a splnil očekávání se svou velkou řadou „Slovanských tanců“. Ty ho proslavily. Leoš Janáček (1854-1928) tvořil bryskní nesentimentální hudbu, založenou nejenom na lidovém materiálu, ale na speciálních zvucích českého jazyka samého. Jeho barvitá, bručivá a někdy brutální hudba začíná být teprve nyní všeobecně akceptována. Jeho opery jsou unikátní a dynamické a teprve poměrně nedávno se dostaly na repertoár světových operních domů.
Chcete si vybrat z české hudby? Zkuste tyto nahrávky:
Smetanova „Má vlast“ je nejimpozantnější ze všech českých hudebních děl. Skládá se ze šesti hudebních básní pojednávajících o české historii s hudbou sahající od hutné a dramatické až po rozmáchlou a melodickou. Nejznámější z básní je „Vltava“ se svým slavným hudebním tématem, které se stalo izraelskou národní hymnou (melodie pravděpodobně pochází z Arábie). Existuje mnoho nahrávek celého cyklu, ale osobně jsem si vybral jednu, která byla nahrána 12. května 1990 na festivalu Pražské jaro (Supraphon 11208). Komunismus právě zkolaboval, Československo bylo po půl století po prvé svobodné a velký dirigent Rafael Kubelík se vrátil z exilu aby dirigoval Českou filharmonii. Provedení je elektrizující, ve velkém zvuku a působí fantastickým dojmem slavnostní chvíle. Je to také výhodná koupě, pouze na jednom disku (většina nahrávek „Mé vlasti“ je rozdělena na dva disky).
ČF
Smetana napsal mnoho oper, nejpopulárnější je „Prodaná nevěsta“ , oslňující lidovou komedii s vážnými podtóny. Jestliže existuje česká „národní opera“, pak je to tato. Nejživější nahrávka byla pořízena s orchestrem pražského Národního divadla dirigovaného Zdeňkem Chalabalou (Supraphon 0040-2612). Její hlavní rival je rovněž od Supraphonu se Zdeňkem Košlerem dirigujícím Gabrielu Beňačkovou s jejím svěžím hlasem a Petera Dvorského. Ale Chalabalova verze je živější a temperamentnější.
Hudba Antonína Dvořáka je tak bezmezně nádherná, že je těžké se rozhodnout kde začít. Jeho poslední tři symfonie jsou úžasnou záležitostí. Zkuste ty od Kubelíka, Bělohlávka, Kertesze nebo Neumanna. Dvořákova opera „Rusalka“ je vřelá, bohatě melodická lidová pohádka ( objevila se u Spoleto USA v r. 1988), která byla nedávno nahrána s Renée Flemingovou. I přes všechen půvab Flemingové a navzdory mocným tónům Dolory Zajick jako Ježibaby si stojím za starší nahrávkou Supraphonu a magickou Beňačkovou jako Rusalkou.
Třetím velkým českým skladatelem je Leoš Janáček. Jeho oslnivá „Sinfonietta“ patří na každou poličku s nahrávkami. Několik tuctů nahrávek dosvědčuje její popularitu, ale mými oblíbenými nahrávkami jsou ty od Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla a Sira Charlese Mackerrase, který je lepší v české hudbě než mnozí Češi. Z pěti hlavních Janáčkových oper můžete začít s dynamicky dramatickou „Jenufou“ (Spoleto USA v r. 1998), skvěle dirigovanou Mackerrasem. Existují rovněž DVD verze od Glyndebourne, v hlavní roli s velkou Anja Silja jako macechou vraždící Jenůfu.
Zejména jsem nadšen Janáčkovou „Liškou Bystrouškou“. Můj vlastní anglický překlad je výsledkem spolupráce na nahrávce dirigované Sirem Simonem Rattlem, která je k dostání u Chandos. Existují ještě další konkurenční nahrávky v češtině od Mackerrase, Neumanna a dalších, z nichž Mackerras je moje volba. Na DVD si můžete koupit brilantní filmové zpracování od Chatelet v Paříži, v produkci Nicholase Hytnera s živou a vtipnou scénou Boba Crowleye. Mackeras diriguje v orchestřišti a zaručuje autenticitu.
Bezpečně je možno říci, že všichni výše uvedení Čechové vyrostli na stravě skládající se z guláše a knedlíků. Jestliže se chcete na úterním koncertě cítit Čechy od žaludku až po uši, měli byste si nějaký uvařit. Zde je návod jak na to:
Guláš
2 libry na kostky nakrájeného hovězího 1/4 šálku vepřového sádla ( těžko se dnes sežene, ale Piggly Wiggly na Meeting Street u Columbus Street jej vede) 1 velká nasekaná cibule ¼ kávové lžičky papriky 1 kávová lžička pepře 1 kávová lžička majoránky Sůl a 2 stroužky v moždíři utřeného česneku 1 kávová lžička (nebo více) kmínu ( to je důležitá ingredience) 2 šálky hovězího vývaru 1 kávová lžička mouky
Utřete hovězí kostky do sucha a opečte je na sádle. Kostky vyjměte a do sádla přidejte nakrájenou cibuli, papriku a duste asi 8 minut. Přidejte majoránku a česnek se solí, pak kmín. Zamíchejte a přidejte ½ šálku hovězího vývaru, pak hovězí kostky. Nechte přikryté dusit nejméně 2 hodiny. Pak odkryjte poklici a zvyšte trochu teplo, duste až se tekutina vydusí. Vmíchejte mouku, dobře zamíchejte a přidejte zbývající 1 a půl šálku vývaru. Vařte dalších 15minut. Servírujte navrch na knedlíky. Existuje obrovské množství verzí českých knedlíků, které jsou obvykle nadýchané a báječné k tomu, aby se do nich nasákla vypečená šťáva z masa. Mám raději aromatičtější, tužší verzi. Aroma se krásně sladí s gulášem a s kostičkami opečeného chleba a usekanou petrželkou vypadají velmi pěkně. Případný zbytek knedlíků dejte do mrazáku a pak ohřejte v pařáku na rýži.
ČESKÉ KNEDLÍKY
Budete potřebovat 6 plátků chleba nakrájeného na kostky a osmaženého na másle. Vysypte jej do velké mísy. Nakrájejte nadrobno cibuli a smažte ji až je měkká a pak ji přidejte k chlebu a přidejte 3 kávové lžičky petrželky. V jiné míse zamíchejte 1-2/3 šálku mouky, ½ kávové lžičky prášku do pečiva a ¾ kávové lžičky soli. Přidejte trochu muškátového oříšku a pak vše přidejte k drobkům chleba. Rozbijte jedno vejce a doplňte vodou na ¾ šálku, nalijte na směs mouky a chleba. Bude to velmi lepkavé a trochu suché, ale zamíchejte to dohromady tak jak to půjde. Těsto zpracujte a pak jej dejte do mísy a přikryjte. Nechte odpočinout po dobu 30 minut. Po té těsto vyndejte a hněťte jako těsto na chléb po dobu 5 minut a nevadí, že je trochu hrudkovité. Nyní přijde zábavná část. Vezměte utěrku (speciálně jen na knedlíky mám velký červený bavlněný šátek), namočte jej, vyždímejte a rozložte na kuchyňskou desku. Vyjměte knedlíkové těsto a položte na mokrou utěrku. Těsto zarolujte a vytvarujte z něj dlouhou šišku. Nyní kolem zaviňte utěrku dosti pevně, ale nezavazujte ji. Nyní se dáte do vaření knedlíku. Máte-li oválný pekáček, dobře. Máte-li dušák na ryby, je to ještě lepší. Naplňte jej vodou do dvou třetin a přiveďte ji k varu. Snižte teplotu na mírný var a vhoďte knedlík do vody. Povařte mírným varem 15 minut na jedné straně, potom otočte a knedlík povařte na druhé straně dalších 15 minut. Nyní je knedlík hotov. Opatrně jej vyndejte a dejte na kuchyňskou desku. Nechte jej asi 5 minut odpočinout a pak opatrně odviňte utěrku. Vezměte si kus šicí nitě a pomocí smyček nakrájejte knedlík na ½ inchové plátky. Dejte na každý talíř tři knedlíky, přelijte gulášem a servírujte. Pivo se pro guláš narodilo. Na přílohu budete potřebovat něco ostrého. Červené zelí je ideální. Stejně tak klikvová omáčka (Češi by servírovali brusinky, které chutnají skoro stejně). Nakládaná zelenina je rovněž dobrá. Někdy oloupu a nakrájím jednu nebo dvě okurky, přidám semínka kopru nebo zelený kopr, přidám bílý vinný ocet, vodu a lžíci cukru a nechám rozležet několik hodin. Večeři začněte vařit oběd ve 2 hodiny odpoledne, snězte v 6 hodin a ještě budete mít stále dost času dostat se do sálu Gaillard včas na koncert a přitom se cítit česky jako knedlík.
VŘSR: Jak to bylo doopravdy ...převrat proběhl, aniž to zaznamenali návštěvníci přeplněných restaurací, divadel a koncertů. Šaljapin zpíval toho večera znamenitě Dona Carlose, Tamara Karsavinová tančila poprvé v roli Loutky – ostatně s velkým ohlasem. Proběhly všechny možné přednášky, večírky, hostiny a oslavy. Dokonce ani členové Prozatímní vlády si nestihli uvědomit, že právě byli poraženi, jelikož armáda už nebude přijímat jejich rozkazy. Tak se hraje šach, holoubci!
Zde! Politická korektnost. Politická korektnost je pochopení a uznání skutečnosti, že lidé jsou si zkrátka a dobře rozdílně rovni, ať už se to někomu líbí nebo ne. A musíme mít radost z toho, že v této rovnosti zacházíme s lidmi různě na základě jejich stejných individualit a jindy zase zacházíme s jinými lidmi stejně na základě různých individualit.
Čtěte zde Daj-li nebo nedaj-li mi tu medaili Již delší čas pozorujeme jak se řada milých drobnůstek, které mají svůj původ v socialismu, postupně vrací v nové podobě a prostřednictvím právních předpisů do našeho života. Zde Hudba ve Stromovce Lauryn Hill, Blood Sweat and Tears a Poppa Chubby v pražské Stromovce Celý text Odešel Dr.Nathan Carter Dr. Carter (6. ledna 1936 – 15. července 2004), dlouholetý šéf Sboru Morganovy státní university (MSUCH) zemřel ve čtvrtek 15. července po dlouhé těžké chorobě ve svém domě v marylandském Baltimore ve věku 68 let. Odešel mistrovský dirigent, skvělý pedagog a hudební génius... Celý text Slovník cizích slov Vědecký slovník neboli slovník cizích slov a výrazů vytvořilo s velkým úsilím několik generací studentů ČVUT po všemožných lokálech. Poučné čtení. Celý slovník Legitimacionismus Stanislaw Jerzy Lem
Tiskl jsem i zvláštní propustky tvořící účelnou hierarchii - k Branám Vnějším, Středním a dále k Prvním, Druhým, Třetím Dveřím, opět se speciálními kupóny pro odtržení strážemi. Další, stále vnitřnější průchody, pečlivě střežené, nazývané zpočátku nižším úředním jazykem naplno a později známé jen pod šifrou, pomalu a nevyhnutelně vyvolávaly z nebytí tvar, Budovu Budov, Zámek nepředstavitelně Vysoký s nikdy nevysloveným, ani v návalu největší odvahy, Tajemstvím nitra - kterému bylo možné se po zdolání všech dveří, prahů a hlídek prokázat legitimací! Read more
Všechna práva jsou vyhrazena. Publikování obsahu bez souhlasu sdružení ATUKA zakázáno.
Prohlížení a používání jakékoli části této stránky se děje na vlastní riziko.
Sdružení ATUKA neodpovídá za případnou spirituální citovou, fyzickou, finanční či jakoukoliv jinou újmu,
která by mohla vzniknout vám, vašim přátelům, rodině predkům i potomkům, v minulosti, v přítomnosti nebo v budoucnu,
až již budete či budou naživu nebo po smrti, v hypnotickém stavu, jakož i v této či v jakékoliv jiné dimenzi.
Vrchní úroveň
EDITORIAL
